Předminulý pátek jsem navštívila Mucha Museum. Měla jsem to v plánu delší dobu, ale čas dozrál teprve teď, kdy jsem tam potřebovala jít kvůli seminárce. Muzeum sídlí v barokním Kaunickém paláci přímo v centru Prahy a bylo založeno roku 1998 jako první stálá expozice u nás, která se věnuje pouze dílu Alfonse Muchy.
První, na co jsem po vstupu dovnitř narazila, byla šatna. Kdybyste byli tak zasnění a nepozorní jako já, zajisté byste taky chtěli zaplatit vstupné u šatnářky. Šatnářka mi věnovala jeden chápavý úsměv. Za šatnou už jsem našla onu hledanou pokladnu, koupila si lístek, leták a zamířila dál. Co se týče vstupného, jeho výši jsem byla schopná pochopit, ale dost mě vyvedlo z míry, že letáček s mapkou nebyl v ceně. Ve většině institucí ho dostanete k vstupence automaticky.
Expozice byla rozdělená do sedmi sekcí a představovala soubor plakátů, dekorativních panó, ukázky z Muchových skicáků a v neposlední řadě fotografie, oleje a kresby. Na úplném konci čekal odpočinek pro nohy v podobě židliček a krátkého filmu o Muchově životě. Informační panely umístěné v expozici mi přišly obsahem i rozsahem dostačující, akorát, aby zbytečně neunavily a neodpoutávaly pozornost od toho hlavního.
Kosatec 1898 (Série Květiny)
Lilie 1898 (Série Květiny)
Protože Muchu miluji od dětství, kdy jsem obdivovala u babičky jeho reprodukce, nemohla jsem odejít nespokojená. Snažila jsem se vepsat si do paměti tu nádheru do posledního tahu. Byla to velmi inspirující podívaná. Ze všeho nejvíc mě zaujala díla, která nejsou tak známá a taky dobové fotografie.
