Protože sobota nebyla příliš nabitá událostmi, tak opět spojím víkend do jednoho článku. V sobotu jsme se zůčastnili „party“, která se konala v domě, kde bydlíme, takže byl celý den ve znamení odpočinku a příprav. Navečer se sešlo asi dvacet lidí, jelikož nám počasí přálo, mohli jsme celý večer trávit na terase, později večer se pak zapálil oheň a zbytek účastníků se ohříval u ohně.
I přes odpočinkový ráz dopoledne byla neděle podstatně rozmanitější. Po obědě jsme se vydali k Lake Washington a strávili tam pěkné odpoledne. Protože jsme většinu času strávili „na vodě“, máme jednu jedinou velmi vtipnou fotku. 🙂
Po návratu domů nám přišlo, že je ještě poměrně brzo na večeři a usednutí k počítačům, tak jsme se rozhodli pro malý „hike“ k moři, protože západ slunce na pobřeží je přece unikátní a romantický zážitek. Ano, tenhle nápad už tu byl a zavedl nás k plotu s kamerou. Tentokrát jsme se prodírali, houštím, ostružiním a kopřivami, přeskakovali kmeny, kameny a sunuli se ze svahů. Po půlhodině cesty jsme přebrodili potok a ocitli se na štěrkovém parkovišti, ze kterého skutečně vedla cesta přímo k moři. Ani jednomu z nás se nechtělo vracet po tmě stejnou cestou a měli jsme velké štěstí, že se po pláži procházela slečna venčící štěně, která nás vyvedla ven druhou (udržovanou) cestou vedoucí k onomu zamčenému plotu z mé první části vyprávění. Vyfotit jsme téměř nic nestihli, zde alespoň fotka začátku druhé cesty.
