Další krátký článek bych chtěla věnovat výletu na Mount Rainier, nejvyšší horu státu Washington a zároveň i celého Kaskádového pohoří, jednu z 16 nejnebezpečnějších sopek světa. Aby nedošlo k mýlce, na samotný Mount Rainier (jeho nejvyšší body) je nutné mít povolení, horolezecké vybavení a zkušenosti, to znamená, že náš výlet byl vlastně výletem do národního parku Mount Rainier.
Auto jsme ponechali v nejvyšším místě, kam se dá dojet a zparkovat, a pak už jsme se vydali po jedné z kratších turistických tras vyznačené v plánku parku, který jsme dostali k vstupenkám. Na jednom rozcestí se nám stala velmi vtipná věc, pozorovali jsme dovádějící veverky a chipmunky, opodál stála jakási skupinka turistů a dva starší rangeři. Jeden z rangerů se na nás otočil a zeptal se, odkud jsme, po naší odpovědi následovalo velké překvapení… pán ukázal na onu skupinku turistů a zeptal se, jestli je známe, že jsou také z ČR. Zprvu jsem měla trochu obavy (nechtěla bych, aby si to někdo bral osobně, ale obecně se – zvláště v zahraničí – nerada družím s neznámými spoluobčany naší malé republiky 😉 ), nakonec jsme se s nimi dali do řeči, společně prošli zbytek plánované trasy a bylo to fajn.
Během společné procházky se nám povedlo vyfotit ptáka, na kterého nás velmi okázale upozornil jakýsi starší pán. Ptáka jsme v životě neviděli, nepřipadal nám nějak zvláštní, ale stejně nám vrtalo hlavou, proč z toho byl ten pán jako u vytržení. Když jsme na zpáteční cestě k autům potkali naše známé rangery, tak nás napadlo se jich zeptat a ukázat jim fotografie. Ti nám vysvětlili, že to byl Bělokur (ptarmigan), velmi vzácný pták, který mění barvu peří podle ročního období – na zimu je bílý a na léto hnědý – kropenatý, sjíždějí se tam kvůli němu ornitologové z širokého okolí, ale málokdo z nich má to štěstí, aby ho viděl.
